Vyprávění pana Holase

08.07.2009 15:12

1945

V tomto roce zde žil otec pana Holasa, který se jmenoval František Holas provozoval kovárnu (dnes obytný dům Cahů) na tuto službu dostal dekret od tehdejšího prezidenta Eduarda Beneše, tento dekret mu odebrali až komunisti v roce 1949. Také zde byly další kováři. Např.: Plyške (Rakušan), Zamouřil (tchán pana Hájka, kronikáře). Nebo také truhláři a jiné řemesla. Vavroušek (malíř a natěrač), Zach a Kubát (krejčí). V těchto letech zde také byla tkalcovna Max, Lenhart. Po válce zde byly také nalezeny zbraně, které usmrtily jednoho chlapce (8) a jeden chlapec (5) přišel o nohu. Chlapec, který přišel o nohu střelil bratra do hlavy. Deset let tu bydlel i známý spisovatel Arno Krauz až do roku 1955. Někteří Němci po odsunu se tajně vraceli do svých bývalých domů, aby si odnesli schované cennosti (zlato, šperky).

1946

Otec pana Holase měl ve své kovárně učedníka, který byl svědkem tragické nehody, která otřásla všemi obyvateli Dětřichova. V lese si pan hajný schovával flintu, kterou našli tři chlapci a jeden z chlapců si pušku chtěl půjčit, ale neopatrně hodil flintou o zem, která vystřelila a zasáhla ho přímo do hlavy. Chlapec na místě zemřel. Nepomohla mu ani rychle přivolaná pomoc, neboť jeho zranění bylo natolik vážné, že už očití svědkové znali strašlivý konec. Býval zde také vodní mlýn (v místech, kde bydlí Kubátovi), který měl dokonce svůj generátor schopen zásobovat poměrně velkou část obce. Tento mlýn vlastnil mlynář Zajíc. Mlýnské kolo bylo veliké v průměru 8 metrů. Další událost, která se odehrála v tomto roce byla návrat z vězení pana Wilnera, který byl zatčen z důvodu nenástupu do vojska v době mobilizace. Do roku 1946 fungovalo zahradnictví pana Augusta (nad hospodou pana Adamce). Potom školská zahrada. Kousek pod zahradnictvím bydlel švec Růžička.

1947

Od tohoto roku se začaly slavit každoročně. Účast někdy dosahovala až 5 000 osob. Na tuto slavnost jezdili lidé i z dalekého okolí. Hrála zde kapela, kejklíři ukazovali své triky, a to vše lemovalo několik desítek stánků, které byly vybaveny nespočtem různých předmětů, lahůdek a samozřejmě tradičními nápoji. Potoky byly natolik přeplněné rybami, že se daly chytat do holých rukou, ale tento způsob chytání neschvaloval místní četník Pechek Až do roku 1950 fungovalo kamenné divadlo jako nedílná součást obce. Divadlo bylo pod vedením pana Ladislava Tytla.

Výroba v Dětřichově (1920-1978)

V roce 1920 se dělila továrna na horní a dolní. V horní pracovalo kolem 250 lidí a v dolní necelých 1000. V roce 1957 začaly fungovat kovozávody, které se zabývaly výrobou stavebních jeřábů, kotevních zařízení a pro armádu vyráběly stroje, které měli dělat zákopy, ale tento patent se neuchytil, neboť měl hned několik výrazných chyb. Cihlové domy byly původně vybudovány pro vedení továrny. V továrně byl nádherný parní stroj na uhlí. Když nebudeme počítat řemeslníky, kteří se v této době vyskytovali v několika generacích, tak zde byla pouze tkalcovna, kovozávody a Elitex.

1951

Další strašlivá událost se stala roku 1951. Nehoda, která zastihla nečekaně chlapce, který bruslil na tenkém ledu rybníku o pololetních prázdninách. Chlapec se začal topit v době, kdy všichni ostatní chlapci byli doma na obědě. Topícího chlapce vytáhl bidlem místí občan, ale než přijela pomoc bylo už příliš pozdě. Sanitní vozidlo přijelo až po hodině, kdy už byl chlapec dávno mrtvý.

1945-1955

V těchto letech vnikl zvláštní trend stěhovat si domy pomocí vlaků až na Slovensko, neboť odvoz domu na Slovensko stál 500 Kč. Domy se odvážely, protože na Slovensku nebyl vůbec žádný materiál, ale zase na druhou stranu zde byla možnost začít znovu pracovat za podmínek, které se líbily většině zemědělcům a řemeslníkům.

1959-1960

V pohraničí jezdili vojáci, kteří ničili chátrající neobydlené domy. Domy byly prázdné i několik let a jejich stav byl natolik žalostný, že jejich zbourání byla jediná rozumná možnost. Tento přesun obyvatel způsobilo to, že si za celý den práce někdy nevydělali ani na suchý chleba.

Kontakt

Obecní úřad Dětřichov

Dětřichov 2
464 01 Frýdlant
ID dat : rr7bjdf

482 317 042