Úpadek průmyslu na Frýdlantsku, vlivem 1. světové války

08.07.2009 15:11

Ve frýdlantském výběžku byla před 1. světovou válkou velká zaměstnanost. Rozvinutý průmysl poskytoval zaměstnání pro 11 000 osob. Za války, zejména v letech 1917-18 poklesl stav pracovníků v průmyslových závodech na třetinu. Jen velké a malé pily byly i po dobu války vytíženy, i když se později projevoval nedostatek materiálu a pracovních sil. Dřevní průmysl v Bílém Potoce(výroba hraček a vozíků) netrpěl nedostatky a provoz se udržel na strejné výši.

1. Firma Marie Simonová, která vyráběla přízi pro tkalcovny a přízi na pletení zaměstnávala ve svých provozech přes 200 lidí, za války poklesl stav na 70-80 osob.

2. Akciové společnosti firmy Fritsch v Hejnicích, vyrábějící pánské a dámské látky(výrábějící přes 4 miliony m ročně) zaměstnávala asi 1 000 pracovníků, v době války něco přes 100 pracovníků a někdy musela práci zastavit pro nedostatek uhlí. Firma měla válečné dodávky na vojenské kroje, onuce a síta proti moskytům.

3. Přádelna Hanisch zaměstnávala před válkou 34 dělníků, v roce 1917-18 poklesl stav na 26 osob.

4. Porcelánka J. F. Scholz v Lužci a Raspenavě zaměstnávala 200 osob. Za války poklesl stav na 40 pracovníků a to ještě byl za války závod na několik týdnů uzavřen pro nedostatek uhlí. Vyráběli se zde hlavně isolátory. Továrna v Raspenavě byla zavřena od roku 1914 a závod v Lužci od 1. září 1922 pro nedostatek objednávek.

5. Porcelánka Kratzer a syn vyráběla nádobí a předměty pro lékárny a zaměstnávala 50 osob. V období války byl provoz zastaven a výroba zahájena až 4. dubna 1919 a firma se přeorientovala na výrobu orientálních předmětů a stav zaměstnanců stoupl na 270 pracovníků.

6. V Hejnicích byla též papírna firmy Rösler, počet zaměstnanců v šak není uveden.

7. Továrna na česanou přízi Antonína Richtera a synů v Luhu zaměstnávala 800 osob. Protože ji byl za války veškerý materiál zabaven, zastavila přechodně na nějaký čas výrobu a poté vyráběla jen nahražkové látky pro armádu. V roce 1917 byl stav 225 osob.

8. V prádelně G. A. Richtera v Lužci poklesl stav ze 180 osob na pouhých 95 osob.

9.Strojírny a slévarny Ferdinanda Zelsmanna v Lužci zaměstnávala 40 pracovníků a 6 učnů, v roce 1915 jen 24 osob a 8 učnů.

10. Přádlena Františka Jöckela v Raspenavě snížila za války z 80 pracovníků na 50.

11. Firma W. Siegmund ve Frýdlantě zaměstnávala 500 osob v roce 1917 klesl stav na 300.

12. Bělidlo, barevna, tisk a apretura Ferdinanda Rolfse ve Frýdlantě (Tiba) zaměstnávala v roce 1914 osob rovných 727, v roce 1916 však jen 193 osob. V letech 1918 až 1920 pracovala jen 3-4 dny v týdnu.

13. Městská elektrárna ve Frýdlantě vyprodukovala v letech 1913 proud 633 000 Kwh, v roce 1917 stoupla výroba na 811 000 Kwh, v roce 1919 na 1 300 000 Kwh. Před válkou zaměstnávala 18-30 osob.

14. Barevna a apret Ing. Eisenschimela (Müller) ve Frýdlantě zaměstnávala před válkou 330 osob, v červnu 1918 již méně než 45 osob.

15. Strojírny a slévárny Schiketanz ve Frýdlantě zaměstnávala 30 osob. Po čas války se stav zvýšil na 360 osob programem pro válečné účely. Vyráběli se zde šrapneli, granáty, miny a jiné.

16. Železářství Ernest Gutbier ve Frýdlantě mělo stav 30 pracovníků. Tento počet zůstal i po dobu války.

17. Továrna na hospodářské stroje H. Kaulfersche ve Frýdlantě zaměstnávala 50 dělníků, během války se stav snížil na 30 osob, z toho bylo počtu 18 učnů. Za války vyráběla hospodářské stroje pro vojenskou správu a obráběla náboje.

18. Papírna Fiala a Voleník ve Frýdlantě (hlavní artikl balící papír) zaměstnávala 10-13 osob, v roce 1917 jen tři.

19. Zámecký pivovar Clam-Gallase(podikatel Wiesner a Bohdy) vystavoval v roce 1914 38 000 hl piva a zaměstnával 40 osob. Od roku 1916 do roku 1918 byla výroba zastavena. Pivo 10 stupňové se začalo vyrábět až v únoru 1919. Cena piva stoupla z 16 korun na 216 korun za hl. Státní daň z 2,40 korun na 32 korun. Roční výroba činila 6 000 hl.

20. Frýdlantská firma na obuv Franz Hampel zaměstnávala 150 dělníků. Za války v letech 1915-16 vyráběla obuv pro vojsko. V roce 1917 továrna zastavila výrobu a jen několik neděl vyráběla dřeváky. Touto výrobou zaměstnávala 15 žen. V roce 1918 začala továrna opět pracovat pro armádu. Po převratu roku 1919 až 1922 se pracovalo jen omezeně pro nedostatek materiálu.

21. Továrna Herman Polack a synové ve Vísce vyráběla kartouny a podobné zboží a zaměstnávala 200 osob. Pro nedostatek surovin byla výroba v letech 1916-17 zastavena. V roce 1918 zde pracovalo po dobu 3 měsíců 40 stavů na výrobě látel pro stavy a papírové látky. Počet dělníků klesl na 50.

22. Heinrich Müller v Poustce, výroba nití, přádelna konopí a výroba provazů zaměstnávala 175 zaměstnanců. Nedostatky po dobu války závod zrušíly.

23. Višňovská tkalcovna Roberta Neumanna zastavila po dobu války výrobu. Druhý závod na zpravování juty zaměstnával 150 dělníků. Na počátku války výroba vázla pro nedostatek surovin. Závod však byl přebudován na výrobu náhradních látek a papírovou přízi a pracoval na vojenských dodávkách. Byl pod vojenským dohledem.

24. Franz Liebig, výroba polopříze v Boleslavi, zaměstnávala 104 dělníků. Za války klesl stav na 68 osob. Od září 1915 vyráběla přízi pro vojenské dodávky. Nedostatky ve výrobě se projevili teprve v roce 1922. Později byla výroba úplně zastavena a stroje rozprodány.

25. Podnik, který za války nesnížil stav zaměstnanců byla továrna na výrobu baráků a školního nábytku Christoph Unmack, která zvýšila počet dělníků ze 70 na 140 osob. Dodávala dřevené baráky pro mužstvo. Po válce výroba poklesla, později byla v provozu jen občas.

26. Mechanická tkalcovna, barvírna a apretura Otto Müller a spol. v Habarticích zaměstnávala 186 dělníků. Jejich počet klesl v roce 1917 na 36 osob, v roce 1918 na pouhých 12 pro nedostatek odbytu. Pro armádu pracoval závod od roku 1916 do roku 1918. Firma dodávala vojenské látky, sáčky na prach balonové látky. Vzestup výroby nastal až po roce 1919, ale často se nedostávalo objednávek.

27. Válečné události poškodily zvlášť průmyslové závody v údolí Olešky. Firma C.A.Preibisch v Dětřichově, která vyráběla vlněné a polovlněné látky zaměstnávala 600 osob. Za války stav pracovníků poklesl a v roce 1918 to bylo jen 30 osob. Pro nedostatek materiálu pracovala tato továrna pro armádu, pro kterou vyráběla pytle na písek, prádlo, štruksové a papírové látky. Po válce provz několik měsíců stál.

28. Druhá továrna v Dětřichově M. B. Neumann a synové, která vyráběla barchet a samet, zaměstnávala 160 dělníků. V roce 1916 zastavila výrobu úplně pro nedostatek odbytu a surovin. Částečně započala s výrobou až po roce 1920.

29. Textilka H.Brüninghaus a synové v Heřmanicích zaměstnávala 120 osob, po roce 1916 méně než 20 osob.

30. Krajkárna J.A. Tieze v Heřmanicích pracovala se 12 dělníky, za války pro nedostatek příze jen 4 dělníci.

31. Továrna Josef Ressel v Dolní Řasnici, která vyráběla vlněné a polovněné látky zaměstnávala 400 osob. Za války pro nedostatek bavlny omezila výrobu na polovic a v zimě v letech 1916-18 pro nedostatek uhlí zastavila provoz úplně. Pro armádu dodávala surové kaliko a látky na stany. V roce 1918 zaměstnávala jen 18 dělníků.

32. Velmi postižena válkou byla firma E.Heintschel, závod na pánské a dámské sukna v Jindřichovicích a Horní Řasnici. V míru zaměstnávala 1 400 osob. Podle úředního příkazu nesměla továrna zpracovávat vlnu a bavlnu na civilní oděvy a z příděleného materiálu od vojenské správy směla vyrábět látky na vojenské kroje a deky. V Jindřichovicích pracovalo za války něco přes 350 osob závod v Horní Řasnici byl uzavřen. Ani po válce se nemohl tento závod rozjet pro nedostatek surovin a ztrátou odbytišť následkem vzniklých celních přehrad.

33. Největší podnik na Frýdlansku, firma Ing. Klingera v Novém Městě pod Smrkem, který v roce 1914 zaměstnával 2 250 osob(40 % všeho obyvatelstva z N. Města) musel téměř po celou dobu války výrobu omezit a některá oddělení závodu vyřadit z provozu pro nedostatek surovin. Podnik byl zařízen jen pro vojenské dodávky. Nejnižší počet dělníků zde pracoval od září 1918 (1078) osob. Po válce podnik pracoval omezeně pro nedostatek surovin a ztrátu zákazníků. Po dobu války se snížení zaměstnanosti na Frýdlantsku asi tolik nepočítalo, horší situace nastala po demobilizaci, když se býválí vojáci vrátili do civilu – počet nezaměstnaných vzrůstal doslova v hrozivá čísla.
Prameny: Heimatskunde des Bezirkes Friedland in Böhmen-Vinzenz Preisler Díl III. - kapitola „Průmysl. Zkrácený výtah.

Kontakt

Obecní úřad Dětřichov

Dětřichov 2
464 01 Frýdlant
ID dat : rr7bjdf

482 317 042